Nejčastější otázky k terasám

V zásadě můžete použít různé druhy dřevin, které se liší nejen svou přirozenou barvou a vzhledem, ale i fyzikálními a mechanickými vlastnostmi.

Životnost drevařských výrobků a hlavně dřevěných konstrukcí je ovlivněná nejen druhem dřeva, ale i jejich architektonickým řešením (např. kvalitní podkladová konstrukce), tvary spojů a jiných detailů (dilatační mezery), expozicí, podmínkami užívání a celkovou údržbou. Životnost dřevěných staveb je definovaná časem, po který by měly vyhovovat funkčně-technickým a estetickým požadavkům v předpokládaných podmínkách použití. Životnost je proměnlivá veličina, jestliže se určuje z předpokládaných expozičních podmínek, které se nedají úplně dodržet. Při výběru materiálů by se měl klást velký důraz na kvalitu dřeva. Různé druhy dřeva se liší svými technickými charakteristikami, vzhledem a trvanlivostí. Přirozená trvanlivost charakterizuje odolnost dřeva vůči napadení škůdci. Klasifikace do 5 tříd trvanlivosti je založená na normě EN 350-2.

Důležité je zdůraznit, že odolnost dřeva proti biologickým škůdcům nezávisí v žádném případě na jeho hustotě, i druhy dřevin s vysokou hustotou bez obsahu jádrových látek typu tříslovin, terpenoidů, apod., jako je například buk anebo habr, patří k nejméně trvanlivým druhům.

Dřevo je přírodní materiál, který se v průběhu času mění v závislosti na umístění a podmínkách okolního prostředí (atmosferická koroze dřeva). Atmosferická koroze dřeva je přirozené stárnutí dřeva vlivem široké škály abiotických činitelů, nezřídka i za účasti mikroorganismů. Probíhá nepřetržitě větší anebo menší intenzitou v závislosti na vlhkosti, teplotě, světle a jiných podmínkách. Intenzita koroze dřeva je výraznější v exteriérech, což logicky souvisí se změnami venkovního klimatu v průběhu roku, ale i cyklickými změnami v průběhu jednoho dne. Rozhodující vliv na stárnutí dřeva mají voda a sluneční záření. Kyslík, emise, prach, extrémní teploty, proudění látek v okolí dřeva a jiné faktory efekt stárnutí ještě zvyšují. V synergii všech faktorů se často vytváří i podmínky vhodné pro napadení dřeva biologickými škůdci.

Biologičtí škůdci napadají dřevo už při růstu stromů, potom ve formě vytěžené kulatiny, řeziva, štěpky a nakonec poškozují i různé dřevařské výrobky. Bakterie, houby, hmyz, ale i jiní škůdci hledají ve dřevě živiny a energii pro život. Přirozená odolnost dřeva vůči biologickým škůdcům závisí hlavně na jeho struktuře a expozici.

Dřevo je hygroskopický materiál. Hygroskopicita je schopnost dřeva přijímat a odevzdávat vodu do okolního vzduchu, reprezentuje ji rovnovážná vlhkost. Absorbovaním anebo uvolňováním vlhkosti může mít dřevo viditelné změny tvaru (příčné a podélné sesychání dřeva). Vysycháním dřeva rozumíme proces, při kterém se z dřeva vypařuje voda. Sesychání je proces, při kterém se rozměry dřeva zmenšují v důsledku úbytku vázané vody. Sesychání dřeva má anizotropní charakter, čehož jsou důkazem rozdílné hodnoty seschnutí v jednotlivých anatomických směrech. Rozměry se nejvíc zmenšují napříč vláken a v nepatrné míře podél. V tangenciálním směru je seschnutí možné až do hodnoty 7-8%, v radiálním 2-5% a v podélném směru 1%.

Bobtnáním dřeva nazýváme schopnost dřeva zvětšovat svoje lineární rozměry, plochu anebo objem dřeva při přijímání vázané vody v rozsahu od 0% do bodu nasycení vláken. Bobtnání se řídí podobnými zákonitostmi jako sesychání. Vysvětluje se tím, že vázaná voda se dostává do amorfních oblastí celulózových fibril, které rozmačkává, což vyvolává zvětšení buněčných stěn jednotlivých elementů a dřeva jako celku. Dřevo bobtná při pohlcování vody a také vodních par.

Prodloužení životnosti výrobků ze dřeva se docílí jejich správnou ochranou – konstrukční, chemickou a modifikační. Modifikované dřevo je dřevo se záměrně změněnou strukturou a s cíleně zlepšenými vlastnostmi, jako je biologická odolnost, termická odolnost, odolnost vůči agresivním chemikáliím, odpudivost vůči vodě, hydrofobnost, rozměrová stabilita, stabilita barev, pevnost, tvrdost, apod. Termicky modifikované dřevo „thermodřevo“ se vyznačuje zvýšenou trvanlivostí, což ho předurčuje do venkovních expozic. Termická modifikace dřeva je záměrný technologický proces úpravy struktury dřeva vlivem zvýšené teploty, s cíleným dopadem na zlepšení jeho odolnosti vůči vodě a biologickým škůdcům. Termickou úpravou dřeva se rozumí regulované působení vysokých teplot.

Dřevo je přírodní produkt. Proto vlastnosti, které odpovídají této přírodní surovině anebo jsou typickými vlastnostmi dřevin, nejsou chyby.

PŘÍKLADY:

• šedá barva desek bez povrchové úpravy
• barevné rozdíly
• praskliny a neodhoblované části desek
• točivost
• pryskyřičné kanálky u některých jehličnanů, např. borovice a modřínu
• odklon vláken způsobený růstovými anomáliemi
• otvory v tvrdých dřevinách, např. Bangkirai a Massaranduba způsobené dřevokazným hmyzem
• u některých dřevin (bangkirai, modřín, dub) se může vyskytnout reakční zbarvení dřeva kontaminací železnými materiály (cementový prach, hnojivo, hobliny z kovoobrábění).

Protože terasové desky z přírodního dřeva podléhají přirozeným výkyvům v kvalitě, doporučuje Sdružení evropského dřevařského průmyslu navýšení potřebného množství přibližně o 5%. Pro správné provedení a co nejdelší životnost teras si, prosím, pročtěte pokyny pro montáž a úpravu teras.